|
|
Britain's Relations with Germany in the 1930s
HEMR, Adam
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy Velké Británie a Německa ve třicátých letech dvacátého století. Snaží se postihnout politický vývoj od konce První světové války až po vypuknutí Druhé světové války, přičemž věnuje hlavní pozornost politice appeasementu; důvodům jejího vzniku a jejímu hlavnímu představiteli Nevillu Chamberlainovi. Zároveň si klade za cíl osvětlit i důvody neúspěchu jak Nevilla Chamberlaina, tak jeho politiky. Ve svém závěru se práce pokouší o obhajobu appeasementu i jeho hlavního reprezentanta.
|
|
| |
|
|
Reflexe mnichovské dohody v ilegálním protinacistickém časopise V boj
Budská, Eva ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí mnichovské dohody v časopise V boj. Tento časopis byl ilegálně vydáván v protektorátu Čechy a Morava od května roku 1939 do jara roku 1941, přičemž se řadil do tzv. "benešovského křídla" domácího odboje. Práce zobrazuje bezprostřední dobové interpretace mnichovské dohody nejen českých, nýbrž také zahraničních autorů. Prostřednictvím obsahové analýzy jsou zkoumány konkrétní paradigmata, která se obvykle s mnichovskou dohodou spojují. První paradigma reflektuje mnichovskou dohodu jako zradu západních mocností vůči ČSR. Druhým myšlenkovým vzorcem je otázka odpovědnosti Beneše za mnichovské události. Třetí paradigma považuje Mnichov za selhání československé demokracie. V boj umožňuje nahlédnout především do tzv. občanské skupiny, nicméně čtenáře seznamuje také s výtisky, které byly vydávány vojenskou odbojovou organizací: Obrana národa. Práce navazuje na poznatky ze studia obsahu V boje, jež představila reedice časopisu vydaná Růženou Hlušičkovou a kolektivem.
|
|
|
Československo-britské vztahy 1937-1938 v kontextu politiky appeasementu
Závorka, Jan ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československo-britskými vztahy v rozmezí let 1937-1938. První kapitola se věnuje diskuzi, interpretaci a definici konceptu appeasementu. Součástí kapitoly je mimo jiné používání appeasementu v politické komunikaci. Dále představuji pozici Československa a otázku československých spojeneckých smluv se Sovětským svazem, Francií a státy Malé dohody. V následující kapitole odpovídám na výzkumnou otázku "Jaké faktory vedly k uplatnění politiky appeasementu ze strany Velké Británie?" Do odpovědi jsem zapracoval jak ekonomická, politická či vojenská témata ovlivňující zahraniční politiku Velké Británie. Věnoval jsem se i situaci britského impéria mimo Evropu, což také ovlivnilo rozhodování britského kabinetu v evropských otázkách. Čtvrtá kapitola se týká československo-britských vztahů v rozmezí let 1937-1938. Zde se pojí teorie s praxí, protože zde aplikuji koncept appeasementu, který je definován v první kapitole, a odpovídám na druhou výzkumnou otázku: "Zda a jakým způsobem se v československo-britském vztahu projevila politika appeasementu? Právě v této části práce využívám získaných primárních informací z Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR. V závěru shrnuji odpovědi na obě položené výzkumné otázky.
|
|
|
Velká Británie a appeasement. Příspěvěk k dějinám zahraniční politiky ostrovního státu ve 30. letech 20. století
Hansenová, Michelle ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Ve své práci "Velká Británie a appeasement: Příspěvek k dějinám zahraniční politiky ostrovního státu ve 30. letech 20. století" jsem se zaměřuji na britskou politiku appeasementu, která se nejvíce projevila v zahraniční politice. Zabývám se událostmi, ke kterým došlo ve dvacátých letech a které mají často kvůli rozhodování v duchu appeasementu nepříznivé důsledky v letech třicátých. Posuzuji vliv poválečných konferencí a spojeneckých dohod. Strach z šíření bolševismu, světové hospodářské krize a revizionistické názory pomohly mimo jiné i Hitlerovi k moci v Německu. Tyto události ovlivňovala rozhodnutí britských státníků, kteří věřili v pacifistickou společnost a v politiku ustupování diktátorům ve 30. letech, jejichž sláva potom stála na troskách staré Evropy. Klíčová slova Appeasement, Velká Británie, zahraniční politika 30. let, Chamberlaine, Meziválečné období
|
|
|
Reflexe mnichovské dohody v ilegálním protinacistickém časopise V boj
Budská, Eva ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí mnichovské dohody v časopise V boj. Tento časopis byl ilegálně vydáván v protektorátu Čechy a Morava od května roku 1939 do jara roku 1941, přičemž se řadil do tzv. "benešovského křídla" domácího odboje. Práce zobrazuje bezprostřední dobové interpretace mnichovské dohody nejen českých, nýbrž také zahraničních autorů. Prostřednictvím obsahové analýzy jsou zkoumány konkrétní paradigmata, která se obvykle s mnichovskou dohodou spojují. První paradigma reflektuje mnichovskou dohodu jako zradu západních mocností vůči ČSR. Druhým myšlenkovým vzorcem je otázka odpovědnosti Beneše za mnichovské události. Třetí paradigma považuje Mnichov za selhání československé demokracie. V boj umožňuje nahlédnout především do tzv. občanské skupiny, nicméně čtenáře seznamuje také s výtisky, které byly vydávány vojenskou odbojovou organizací: Obrana národa. Práce navazuje na poznatky ze studia obsahu V boje, jež představila reedice časopisu vydaná Růženou Hlušičkovou a kolektivem.
|
|
|
Československo-britské vztahy 1937-1938 v kontextu politiky appeasementu
Závorka, Jan ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československo-britskými vztahy v rozmezí let 1937-1938. První kapitola se věnuje diskuzi, interpretaci a definici konceptu appeasementu. Součástí kapitoly je mimo jiné používání appeasementu v politické komunikaci. Dále představuji pozici Československa a otázku československých spojeneckých smluv se Sovětským svazem, Francií a státy Malé dohody. V následující kapitole odpovídám na výzkumnou otázku "Jaké faktory vedly k uplatnění politiky appeasementu ze strany Velké Británie?" Do odpovědi jsem zapracoval jak ekonomická, politická či vojenská témata ovlivňující zahraniční politiku Velké Británie. Věnoval jsem se i situaci britského impéria mimo Evropu, což také ovlivnilo rozhodování britského kabinetu v evropských otázkách. Čtvrtá kapitola se týká československo-britských vztahů v rozmezí let 1937-1938. Zde se pojí teorie s praxí, protože zde aplikuji koncept appeasementu, který je definován v první kapitole, a odpovídám na druhou výzkumnou otázku: "Zda a jakým způsobem se v československo-britském vztahu projevila politika appeasementu? Právě v této části práce využívám získaných primárních informací z Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR. V závěru shrnuji odpovědi na obě položené výzkumné otázky.
|
|
|
Vývoj britských konceptů teritoriálního uspořádání prostoru Československa mezi léty 1918-1938
Malaniuk, Bohdan ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce Vývoj britských konceptů teritoriálního uspořádání prostoru Československa mezi léty 1918-1938 zkoumá vztah, jaký měla britská zahraniční politika k územnímu konceptu Československa v meziválečném období. Předkládaná práce je historiografickou narativní studií a vychází zejména z analýzy dokumentů britské zahraniční politiky z období 1918-1938. Cílem práce je zhodnotit, jak nahlíželi tvůrci britské zahraniční politiky na existenci nového státního útvaru ve střední Evropě a jak se měnily jejich představy o vhodnosti daného politického uspořádání v prostoru Československa v meziválečném období. Práce je rozdělena do tří kapitol. První se zabývá obdobím po první světové válce, kdy docházelo k určování hranic Československa a soustřeďuje se na britskou úlohu v tomto procesu. Druhá kapitola se věnuje britské reflexi nového státu v kontextu nového teritoriálního uspořádání střední Evropy v průběhu dvacátých let a počátkem třicátých let. Třetí kapitola zachycuje proměny britské politiky vůči Československu v souvislosti s novou geopolitickou realitou ve střední Evropě po nástupu nacismu v Německu. Snaží se mapovat britské úvahy o nutné reorganizaci území první republiky, které vrcholí rokem 1938, kdy Britové výrazně vstupují do řešení tzv. Československé krize ústící do podepsání...
|
|
|
Anthony Eden a Foreign Office v letech 1935-1938
Švehlová, Petra ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Anthony Eden a Foreign Office v letech 1935-1938 se zabývá zahraniční politikou Anthonyho Edena v době, kdy zastával post ministra zahraničí Velké Británie v období před druhou světovou válkou. Analyzuje Edenovo působení v průběhu italsko-etiopské války, krize v Porýní, občanské války ve Španělsku a zkoumá, do jaké míry se Anthony Eden podílel na politice appeasementu. Zaměřuje se také na změny ve fungování Foreign Office v době, kdy se premiérem Velké Británie po Stanleym Baldwinovi stal Neville Chamberlain.
|
|
|
Eduardovský appeasement? Příspěvek k zahraniční politice Velké Británie před první světovou válkou.
Štoudek, Marek ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Eduardovský appeasement? Příspěvek k zahraniční politice Velké Británie před první světovou válkou. se zaměřuje na činy Velké Británie před první světovou válkou a klade si otázku, jestli v této době opravdu uplatňovala Velká Británie appeasement, aby se vyhnula blížící se válce. Zkoumá tedy vztahy k ostatním velmocím té doby a především k Německu. Cílem této práce je tedy zhodnocení politiky Velké Británie a následná aplikace teoretických konceptů na tuto problematiku, což povede k zodpovězení hlavní výzkumné otázky. Tato práce nabízí také alternativní koncepty jako teorii rovnováhy moci, rovnováhy hrozeb a komplexní vzájemné závislosti, které můžou taktéž vysvětlovat činy Velké Británie, namísto appeasementu.
|
host ::
RSS.